Silvestr Szabó - foto natura Silvestr Szabó - foto natura Silvestr Szabó - foto natura


Nejjedovatěší zvířata české republiky
 
Nejjedovatěší zvířata české republiky 
 
Mravenec  žahavý (myrmica rubra) a Mravenec drnový (Tetramorium caespitum) jsou mravenci kteří přenášejí svůj jed (kyselina mravenčí)0.50 žihadlem přímo do těla oběti. Mravenec lesní (Formica rufa L.) má žihadlo zakrnělé a tak nejdříve kusadly vykousne ránu až pak do ní vstříkne svůj jed.
Aby to nebylo všechno Mravenec lesní dokáže svůj jed stříknout  až do vzdálenosti 20cm (při focení pozor na oči a na vdechnutí) mravenčí jed není člověku co se týče smrti nebezpečný ale může nastat problém při alergické reakci. Mravenčí jed je podobný jedu vosímu, tak ti co vědí že mají alergickou reakci na vosí bodnutí by si měli dávat pozor také na mravence.Sršeň obecná (Vespa crabro) která působí  svou velikostí  nebezpečně je jinak  celkem míru milovný druh a pokud nejste opravdu v blízkosti sršního hnízda tak na vás  nezaútočí. Jed sršně obsahuje 5% acetylcholin (2.18)tak že  stupeň bolesti je  vyšší než při bodnutí vosy čmeláka či včely.Stejně jako Mravenec lesní (Formica rufa L.) také sršeň dokáže svůj jed  na svou oběť vystřikovat  a do  dokonce na vzdálenost 40cm, pokud to člověk chytne do očí  je to obdobné jako pepřový sprej. Mnohem víc agresivní s podobným jedem jsou vosy. Vosa obecná (Vespula vulgaris) si  žihadlo zachovává  né jako včela  a tak jsou schopny bodat opakovaně. Další jedovatý hmyz je nevinně vypadající Čmelák zemní (Bombus terrestris L.) nebo Včela medonosná (Apis mellifera) kterých jed je 5x víc toxický než jed sršně či vosy! Včela medonosná (Apis mellifera) má dokonce 5x  až 50x více jedu než sršeň!Po bodnutí zanechává své žihadlo v oběti a sama umírá. Se žihadlem v ráně zůstává jedový váček  spolu s jedem. Nikdy při vytahování včelího žihadla ho netahejte za váček, vstříknete si tím ještě více jedu do sebe, použite raději ůž  a způsobem jak by jste sundávali šupiny z kapra žihadlo vytáhněte. Jenom dávejte pozor ať se při tom neříznete, jestli máte nůž tak ostrý jako já bylo by to hned :D. Dalším jedovatým zástupcem hmyzu u nás je Hrabalka obecná (Spider wasp or Tarantula hawk, Priocnemis vulgaris). Její bodnutí není až tak  jedovaté jako je bolest kterou  způsobí, a patří k nebolestivějším bodnutím na světě! Bolest se dá přirovnat k zásahu elektrickým proudem,která cca po 3 minutách začne ustupovat a pokud není člověk alergik mělo by být vše v pořádku.
V případě zasažení krku jazyka nebo rtu při bodnutí hmyzem může nastat  větší otok a nebezpečí udušení.Největší riziko  nesou malé děti  a alergici na tato bodnutí či kousnutí.
uže také dojít k anafylaktickému šoku který se projevuje výrazným otokem, zmateností, malátností,zvracením ,poklesem krevního tlaku a dokonce ztrátou vědomí nebo dokonce k smrti. Zde je důležité rychlé podání nitrožilní podání adrenalinu.Tak že  co nejrychleji vyhledat  lékařskou pomoc.
Dalším jedovatým hmyzem z řádu brouků jsou  Drabčík břehový nebo li pobřežní (Violaceus marsch),Majka obecná (Meloe prascarabeus) a Puchýřník lékařský (Lytta vesicatoria),kteří obsahují a vylučují jed cantharidin.6.13, tento jed  se ukládá i v těle jejich přírozených nepřátel kteří je požírají a tak můž dojít i k otravě při požití jejich masa.Z výše uvedených brouků je  asi  nejvíc nebezpečný Puchýřník lékařský (Lytta vesicatoria) známí také jako ,,španělská muška,, Při ohrožení vylučuje tekutinu zapáchající jako myšina která způsobuje bolestivé hnisající puchýře. Při požití většího množství jedu způsobuje překrvení urogenitálního systému, narušení stěn trávicího trubice  a krvavý průjem což může způsobit kolaps ledvin nebo dokonce kolabs srdce. Pro člověka je  smrtelné 30mg což představuje několik desítek těchto brouků.Léčba  se různí a u silnější otravy probíhá velice špatně a prognóza není vůbec dobrá.Kdysi  se  vysušená těla těchto brouků používala jako součást trávičského jedu a nebo  při požití malého množství jako afrodiziaka. Co se týče jedovatosti tak ani na pohled obyčejný noční motýl nebo jak by někdo řekl můra konkrétně Bourovčík toulavý (Thaumetopoea processionea)nezustává  se svou jedovatostí pozadu.A to ve svém housenkovém stavu kdy chloupky housenky obsahují timemetopoit což je látka která podporuje velmi silnou reakci. Chloupky se snadnoodlamuji a za větrného počasí se dostanou daleko od housenek.Při styku s chloupky se na kůži objevý vyrákžy, zánět spojivek,lehké otoky ,silné svědění a pálení a při vdechnutí chloupků z housenky motýla Bourovčíka toulavého (Thaumetopoea processionea) dochází k zavratím, horečkám a problému s dýcháním končím i zánětem průdušek.Výskyt Bourovčíka toulavého  (Thaumetopoea processionea) je omezen jen na dubové lesy  na Jížní Moravě.Dalčím zástupcem jsou pavoukovci , kde je převážná většina jedovatá ale né všichni dokážou člověku ublížit. Ať už proto že jedu mají málo, jed je slabý nebo mají krátká kusadla a tak nedokážou překousnout kůži člověka. Jedním z nich je Vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica),který má jeden z nejsilnějších jedů mezi našimi pavouky a dokáže opravdu nepříjemně kousnout.Na štěstí má  málo jedu a tak  se jeho kousnutí dá porovnat s bodnutím třeba vosy nebo včely.Dalším jedovatým pavoukem je Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) , která je u nás rozšířena jen krátce ale díky globálnímu oteplení se s tímto pavoukem setkáváme čím dál častěji. nápadné jsou její zámotky na koncích rostlin ve kterých Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) přespává.A však nejaktivnější je v noci a je agresivní když má mladé.Pro zdravého člověka není  její kousnutí smrti nebezpečné.Ale i tak průběh kousnutí je velice bolestivý, člověk je slabý malátný a místo kolem rány je velice bolestivé doprovázeno bolestmi hlavy.Toto odezní  až kolem 48 hodin. Našim  nespíš nejjedovatějším pavoukem je Stepník moravský (Eresus moravicus)který byl zdokumentován u nás teprve v roce 2008,a je jedním z největších a nejjedovatějších pavouků v střední Evropě.Jeho jed je stejného složení jako jed  jedovatých hadů.Obsahuje neurotoxin ovlivňujíci fyziologii celého organismu. Příznaky jsou dost podobné jako u Zápřednice jedovaté (Cheiracanthium punctorium).Zdravý člověk nese kousnutí jako několika hodinový hořečnatý stav která doprovází zrychlený tep , silné bolesti hlavy a zarudnutí obličeje.Ale po dvou hodinách už příznaky ustupují a člověk se začíná cítit lépe až na bolest hlavy která trvá déle. Dalším pavoukovcem je také Štír kýlnatý (Euscorpius tergestinus) ale jeho jed není pro člověka životu nebezpečný.Jeho bodnutí se dá srovnat s bodnutím včely nebo vosy.
Stejně tak jako u hmyzu tak i mezi obojžívelníky najdeme jedovaté druhy.Z žab to jsou Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) ,Ropucha obecná (Bufo bufo),Ropucha zelená (Bufo viridis) a Ropucha krátkonohá (Epidalea calamita),dalšími obojživelníky jsou Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra),Mlok černý (Salamandra atra) kteří využívají jedovatého sekretu kterým je jejich tělo pokryto. Jed je chrání jak před predátory tak mikrobiálními a houbovými infekcemi.Asi nejnebezpečnější jsou mloci a ropuchy.Mloci vylučují ve svém sekrtu velké množství toxinů a alkanoidů.Při menší dávce  se postiženému  zvýší tep a zrychlí dech při  větším množství jedu se může stát že dojde k zástavě srdce.Jed ropuch obsahuje steroidní alkaloid bufotoxin který při 10-15mg už dokáže člověka zabít.Nejdřív se člověku dělá nevolno dochází k zvracení a k průjmu.Pul se začne zpomalovat srdeční činnost začne být nepravidelná,také dýchání je obtížné a můžou se projevit poruchy vidění.Pak nastávají halucinace, hučení v uších bolesti hlavy závratě a nakonec smrt.Tomu všemu jde předejít tím že zamezíte kontakt s žábou.Součástí ropušího jedu jsou indolové alkaloidy jako je bufotenin. Ten má za následek silné psychotropní účinky.Už při 3mg se u dospělého člověka projevují halucinace srovnatelné s účinkem LSD .Pro se ropuchy stávají středem zájmů u narkomanů. Mezi plazy máme u nás jediného jedovatého hada a tím je  Zmije obecná (Vipera berus která je vyhodnocena jako naše nejjedovatější zvíře žijící u nás ve volné přírodě.Pokud si nejste jisti jestli jde o užovku nebo zmiji tak nejspolehlivějším rozpoznávacím znakem jsou štěrbinovité zorničky, ostatní naši hadi - užovky mají zorničky kulaté.Smrtelná dávka pro člověka je je cca 15mg jedu přičemž zmije ho má sotva 10mg, a při jednom kousnutí neuvolní více jak 1/3 jedu který má.Po uštknutí zmije  se projeví krvavý otok někdy doprovázejícím nadměrným pocením,bolestmi břicha průjmem a zvracením,otokem  obličeje rtů a jazyka.V horším případě může dojít k šokovému stavu kdy selžou plíce,srdce ledviny a nastane celkové krvácení.Při kousnutí je důležité zachovat klid, omezit fyzickou aktivitu a co nejdřív zajistit lékařskou pomoc.Je lepší  chvilku nechte ránu krvácet  a držet ji pod výšku úrovně srdce.
Vzhledem k tomu že se v posledních letech rozmohlo chování jedovatých živočichů a to i tropických kteří u nás zimu nepřežijí, může se stát že někomu takový ,,mazlíček,,uteče a někoho uštkne, kousne,píchne...V takovém případě pokud to je možné je dobré živočicha odchytit tady pozor ať vás pak pokousaných není víc, nebo alespoň vyfotit no a když ani to nebude možné  tak  si zapamatovat jak živočich vypadal.Usnadníte tak volbu protijedu.


přidat komentář
autor *
název *
e-mail
www
komentář *
* (do políčka opište kód z obrázku)



Veškerá práva vyhrazena, jakékoliv použití zde zveřejněných snímků podléhá písemnému souhlasu autora! Copyright © Silvestr Szabó 2005