Je jednodušší fotografovat větší druhy brouků než nějaké malé. Zůstává ale problém kde tyto obrovské brouky sehnat. U nás k takovým pokusům létavých brouků žije málo a navíc většinou jsou to chráněné druhy. blíže k jihu přibývá druhů a tím i možností . No v tropech o tyto velikány není nouze.
To nemluvím o tom že je problém tyto naše velké brouky najít. Neznamená to že by lítat neuměli, to zas oni umí velice dobře jen se jim prostě moc nechce. Nejde to tak ale dobře jako s těmi tropickými. Navíc i ty naše ,,obry,, je celkem dost problém najít,a většina je jich chráněna zákonem.
Z našich brouků jsou vhodní naletovky,zlatohlávci,slunéčka,kovaříci,krasci,někteří a tesaříci. Znám taková místa kde jich v sezóně bývá spousta) Asi nejlehčím způsobem jak s něčím takovým začít je že si v sezóně nachytáte spoustu slunéček ( Slunéčko velké - Anatis ocellataale nebo Slunéčko sedmitečné - Coccinella septempunctata )
Pro začátek bude stačit 10 ks .Připravíte si fotoaparát na stativ a namíříte ho na předem připravenou větvičku z které vám slunéčko bude ,,startovat,,.Přednastavíte si fotoaparát aby snímky byly co nejdokonalejší.Tady dbejte na to aby jste pokud možno měli slunce po boku né před vámi v proti světle to by byly fotografie asi moc tmavé ale také né přímo za zády proto že hmyz má tendenci letět směrem k slunci ,tak že by jste si buď to stínili nebo by letěl hmyz přímo na vás a neměli by jste dost času na ostření.
Nosorožík Chalcosoma Caucasus Malaysia
Tím že bude slunce po boku máte větší šanci že hmyz poletí v jedné vzdálenosti po pomyslném horizontu a v jednom směru kde seděl a odkud startoval, tak že potom stačí jen natočit napravo či nalevo podle toho kterým směrem poletí.Neprosvětlenou část zkuste nasvítit odrazovou deskou nebo druhým bleskem či světlem.Tady je důležité také pozadí které si předem připravte a to nejlépe trošku dál za ,,startovací plochou,, hmyzu díky čeho se vám podaří dosáhnout pěkně rozmazaného pozadí a fotografie bude mít krásný bokeh ,nebo si připravte už předem rozmazané pozadí na fotopapíru, keré ale bude pořád při každé pořízené fotografii stejné. Navíc tahat s sebou několik plakátů někde v terénu se mi zdá nepraktické když si pozadí pohodlně a v klidu vyrobím z materiálu které je všude kolem mě v přírodě a ještě bude prostředí opravdu přirozené.
Zlatohlávek (Stephanorrhina guttata)
Já osobně používám při takovém focení 3 někdy 4 fotoaparáty napojené na dálkovou spoušť a nastavené na jedné frekvenci, tak že jedním stiskem udělám hned cca 19 fotografií v 1 sekundě a tím že je každý fotoaparát kousek posunutý jiným směrem se šance nafotit brouka v letu zvětší.
Pokud tento pokus provádíte doma, na zahradě nebo přímo v pokoji či ateliéru stačí vytvořit si ,,tunel,, kde je rozmazané pozadí již připravené na dlouhém fotopapíru, vrch tunelu tvoří průhledné plexisklo tak že se nám nestane že by mi brouk letěl z záběru ale světla tam mám dost tak že nic nestíní, maximálně se od pozadí či plexiskla brouk odrazí a mám ho zpátky v záběru, naproti pozadí jsou fotoaparáty kolem kterých je také plexisklo s více otvory pro objektivy a blesky tak že hmyz má opravdu vymezený prostor pro směr letu, celá scéna je navíc dobře nasvícená a také startovací místo odkud hmyz vzlétá. Potom stačí jen pouštět připravený hmyz, držet spoušť no a hlavně mít štěstí.
Je třeba ale počítat s tím že se vám velice rychle zaplní karta spoustou fotografií které budou nepoužitelné ale snad po každé se mi podaří za ten den maximálně 1-2 fotografie které už opravdu stojí za tu námahu a čas. Další takovou nechtěnou smůlou je že vám dojdou baterky v fotoaparátu nebo v blesku. Dokud se brouk neunaví nebo nezačne stávkovat s létáním a nebo neuteče tak foťte,foťte,foťte máte pořád šanci ho zachytit v letu , když to je možné tak je dobré ho vyměnit za jiný kus.
Někdy přes veškerou snahu nepomáhá ani to je to také jak už jsem se zmínil hlavně o štěstí nebo náhodě které co nejvíc pomužete tím že celou scénu důkladně připravíte ale taky o tom co za hmyz právě fotíte.
Toto platí také při focení třeba doma v pokoji nebo v ateliéru kde je ale těžké odhadnout kterým směrem hmyz poletí když je kolem něho více světel. Ale už při prvním vzletu se to samo ukáže jen málo kdy se stane že potom poletí jinam.Není špatné pracovat po tmě a nasvítit pouze focenou scénu. Pokud fotíte doma za dne, tak při focení v pokoji startuje hmyz obvykle směrem k oknu.Takovým způsobem jsem fotil zlatohlávky a moje děti mi je sundávali ze záclony a nosili zpátky.
Dalším zajímavým způsobem je focení lišajů kteří vypadají v letu trošku jako kolibříci ale s kterými mají společné pouze to že oba sají nektar. Pokud znáte místo kam lišaji létají ,třeba na rozkvetlé květiny před domem,na určité místo někde na horách,na louce ....nebo k truhlíku s muškáty který máte hned za oknem ,stačí si opět připravit nádobíčko někam k jedné květině,nastavit si fotoaparát co nejlíp a čekat. Někdo teď může namítnou že je to na dlouho,tady je taková malá finta stačí okolní květy zakrýt mikrotenovými sáčky,a nechat odkryté jen ty kde máme namířený fotoaparát a připravené pozadí. Motýli si místo své potravy dobře pamatují a tak se k němu vracejí ale tím že budou mít znemožněný přístup k ostatním květům,tak je donutíme sedat pouze tam kam chceme mi a kde máme už pěkně všecko připravené.
Fotit hmyz za letu je nejlépe možné při jeho startu nebo při přistávání. U motýlů jde předběžně určit kam si asi sedne ,obvykle na květ ,někam blízko louže pro vodu, k padlému ovoci na zemi.... ale u brouků je to naopak. Větší šanci zachytit ho máme při tom když vám vystartuje z většinou z nějakého vyvýšené místa ,květu ,větvičky .….což si usnadníme tím že si brouky nachytáte a startovací plochu připravíte, jak už jsem se zmínil na začátku.
Jiným věrným objektem jsou včely které nalétavají na květy a kde se dá celkem dobře odhadnout kam si asi bude chtít sednout .
