označení pro tzv. šroubové ostření u objektivů Sigma, kdy se přední člen při ostření neotáčí. Tato konstrukce zjednodušuje použití polarizačních, efektových přechodových filtrů a tvarované sluneční clony.

High key slovně  hajki  je styl  nasvícení  scény při fotografování  kdy převažují  světlé tóny  nad tmavými  a kdy je velice nízký kontrast mezi světlem a stíny, tak že vám vznikne fotografie bez tmavých částí . Výjimku tvoří drobné detaily ve fotografii . Při použití této  technologie vznikají fotografie mnohem jemnější , decentnější  a světlo dokáže skrýt některé nedostatky. Poměr  jasu a stínů  je  1 : 1. High key se dobře hodí na příklad pokud fotíte Akt nebo portrét. Opakem High key je Low key .

Speciální fotografická technika založena na zobrazení ve vysokých odstínech šedé škály. Obvykle se jedná o snímky, jejichž převažující tonalita je světlá až mdlá. Protože fotografie vykreslená jen oblastí polotónů až světel by vypadala mdle, umísťuje se do obrazové plochy drobný kresebný detail s výraznou tonalitou v oblasti stínů až třičtvrtětónů, který fotografii dodá brilanci. Náměty určené pro techniku High-key se osvětlují měkkým , často axiálním světlem, aby se minimalizovala kresebnost hlubokých stínů. Také objekty se volí světlé až bílé. Film se pro techniku High-key přeexponuje a následně vyvolá se zkráceným vyvolávacím časem, čímž se dále potlačí kontrast.

optická soustava nebo displej zobrazující snímanou scénu. Kromě optických hledáčků se využívá EVF displejů, které nahrazují u tzv. elektronických zrcadlovek optický hranol a zrcadlo, využívané v profi DSLR zrcadlovkách

Hloubka ostrosti (Depth of Field, DOF). Fotografie je vždy ostrá pouze ve vzdálenosti, na jakou máš zaostřeno a to v rovině kolmé na podélnou osu objektivu (podélná osa objektivu je myšlená čára, procházející jeho středem ve stejném směru, jako světlo).

Před a za touto rovinou je vždy více nebo méně neostrá - přesněji řečeno - s rostoucí vzdáleností od této roviny ostrost vždy postupně rychleji nebo pomaleji klesá.

Hloubka ostrosti je velikost oblasti ostrosti (vždy měřeno ve směru podélné osy objektivu). Je omezena hranicemi, před a za kterými je pokles ostrosti záběru uznán (přes všechnu matematiku v podstatě subjektivně) za již neúnosný. Hloubka ostrosti tak vymezuje polohu dalších dvou rovin kolmých na optickou osu objektivu - jedna je před a druhá za rovinou zaostření.

Důležité je, že pole hloubky ostrosti se rozkládá kolem roviny, na kterou je objektiv zaostřen, dosti často NESYMETRICKY. Čím má objektiv kratší ohniskovou vzdálenost a na čím větší vzdálenost zaostříš, tím více z celkové hloubky ostrosti leží ZA rovinou zaostření, než PŘED ní. Například pro 50mm objektiv můžeš považovat rozložení hloubky ostrosti kolem roviny zaostření za symetrické při zaostření na vzdálenost méně než jeden metr. Při zaostření na čtyři metry už je část hloubky ostrosti za rovinou zaostření dvakrát větší, než před ní a při zaostření na deset metrů devětkrát větší. Nejpodstatnější závěr tedy je, že pokud fotíš nablízko, můžeš považovat rozdělení hloubky ostrosti za symetrické, kdežto při větších vzdálenostech si hlídej narůstající nepoměr v jejím rozdělení.

Aby to bylo ještě problematičtější, rozložení hloubky ostrosti kolem roviny zaostření závisí silně na clonovém čísle. Takže výše uvedené údaje platí pouze pro clonu 8. O vlivu clony na rozložení hloubky ostrosti se můžeš přesvědčit na stránce grafů.

Ve všeobecnosti platí tyto tři hloubkoostrostní zákony:
- čím menší je vzdálenost, na kterou je objektiv zaostřen, tím je hloubka ostrosti menší
- čím menší je ohnisková délka objektivu (pozor - skutečná, ne přepočtená na kinofilmový ekvivalent), tím je hloubka ostrosti větší
- čím menší je aktuální zvolené clonové číslo (zaclonění) objektivu, tím je hloubka ostrosti menší

Zákony platí pouze za předpokladu, že měníš jen JEDEN z těchto tří proměnných faktorů a sleduješ jeho vliv na velikost hloubky ostrosti. Je nezbytné tyto zákonitosti znát pro případ potřeby aktivního ovlivňování hloubky ostrosti fotografované scény. Úvaha o nejvhodnější hloubce ostrosti by se měla stát automatickou součástí Tvých kompozičních úvah.

Vysoká kvalita - nastavení kvality výstupního souboru u fotoaparátů Olympus

Ultrazvukový motorek vestavěný v objektivu pohánějící autofokus u objektivů Sigma.